Huslenky

Obec Huslenky leží na obou březích Vsetínské Bečvy a jejích přítoků, ve východní části Valašska, asi 12 km jihovýchodně od Vsetína. Katastr obce zabírá 13 pobočných údolí sahajících až po hřebeny Javorníků a Vsetínských vrchů, z nich největší jsou údolí Kychová a Uherská. V údolí Uherská, nedaleko usedlosti u Kretů, najdeme torzo památné lípy. Její kmen sloužil jako úkryt pro knihy pronásledovaných evangelíků v pobělohorské době. Díky svému místu v historii obce je lípa součástí obecního znaku. Vrch Hrachovec je známý přírodní rezervací Galovské lúky se vzácnou vstavačovitou květenou. Nachází se zde jedna z největších populací prstnatce bezového na Moravě. V některých letech kvete více jak šest tisíc těchto rostlin. Na loukách poletuje množství hmyzu, okolní lesy jsou areálem výskytu vzácného rysa ostrovida, občas se zatoulá i medvěd.

Historie obce před rokem 1949 se spojuje s historií obce Hovězí, jejíž byli až do uvedené doby součástí.

První zpráva o zpustlé vsi Huslné pochází z roku 1505. Historie samostatné obce Huslenky se začíná psát až v roce 1949, kdy se oddělila od obce Hovězí. 

Obec byla často cílem útoků z uherské strany. Za třicetileté války se místní vyznamenali při tzv. valašských povstáních. V místě Na Žárech v Kychové se v roce 1943 našel poklad pětadvaceti bronzových náramků z doby lužické kultury, asi 1200 let před n. l. Uložen je v depozitáři Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně.

Osamostatnění údolí Huslenky bylo vyvrcholením sporu, který v Hovězí narůstal již od doby před 2. světovou válkou. Šlo v něm především o výběr místa pro stavbu měšťanské školy.Občané z dolní části obce Hovězí usilovali o to, aby měli školu co nejblíže, a to v rozporu s míněním obyvatel údolí Huslenky a obyvatel Zděchova. Při komisionálním řízení dne 7.prosince 1939 bylo vybráno staveniště školy v údolí Huslenky. Zákaz staveb vzápětí nato vyhlášený nacisty však způsobil, že výstavba měšťanské školy se oddálila. Po osvobození se otázka stavby školy znovu dostala do popředí zájmu veřejnosti. Výnosem z 29.8.1947 ministerstvo školství rozhodlo postavit školu v Hovězí-Huslenkách. MNV v Hovězí však podle názoru obyvatel z Huslenek a Bařin stavbu školy v údolí Huslenky oddaloval i když šlo zatím jen o provizorní školní budovu. Proto se zástupci občanů z údolí Huslenky a z obce Zděchov dne 21.ledna 1949 rozhodli, že stavbu školy uskuteční svým nákladem.

Návrh na rozloučení obce Hovězí podal krajský národní výbor v Gottwaldově ministerstvu vnitra až 8. října 1949. To již byly stanoveny hranice nové obce . KNV zdůvodňoval podání návrhu velkou rozlehlostí obce Hovězí, která činila 5730 ha, nepříznivými komunikačními poměry i rozptýleností osídlení, které vytvářelo velikou překážku při styku občanů s orgány lidové správy v dosavadním sídle MNV a bylo spojeno se ztrátou času a finančními výlohami.
Ministerstvoi vnitra výnosem čj. 172-14/ 10-1949 rozloučení obce Hovězí na dvě samostatné obce Hovězí a Huslenky povolilo.